Pasivní radiolokátor
Jaký je hlavní problém klasického radaru? Že vysílá signál a tudíž je detekovatelný. Takové radary jsou pak v případném konfliktu prvním cílem protivníka. Jelikož Pepa rád bádá, zkusil vyvinout radiolokátor, který by nevysílal vůbec nic.
Pasivní radiolokátor
autor: Josef Gajdůšek
vedoucí práce: Bc. Jan Hrach (Matematicko fyzikální fakulta Univerzity Karlovy),
oponent: Ing. Jan Pidanič, Ph.D. (Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice)
práce: https://maturita.atx.name/mat.pdf
alternativní odkaz: https://1drv.ms/b/s!Aum4Mkh30QUOpy4y4cWTZCDmPRwH
O autorovi: Josef Gajdůšek
Pepa byl asi prozatím nejtalentovanější student, který na naší škole studoval. Po celou dobu svého středoškolského studia pravidelně vítězil v krajském kole Soutěže MŠMT v programování - vyšší programovací jazyky, čímž i o 3 roky starší spolužáky doháněl k šílenství. Každoročně postupoval do ústředního kola, ve kterém poslední dva roky skončil stříbrný. Pravidelně postupoval také do ústředního kola Expo Science AMAVET a ve třetím ročníku skončil v ústředním kole druhý. Za dobu svého studia byl dvakrát vyhlášen Talentem Pardubického kraje.
Pepa měl i mezinárodní úspěchy. V roce 2014 zvítězil v celosvětové soutěži programátorů do 17 let Google Code-in a za odměnu strávil týden v centrále Googlu v San Franciscu, postoupil také na Intel ISEF 2017 do Los Angeles a v roce 2014 na Soutěž Vernadského do Moskvy.
Pepa pokračuje ve studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde studuje obor Otevřená informatika. Při škole pracuje pro seznam.cz a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT.
Maturitní projekt, který se nepovedl. A přesto se s ním chlubíme.
Na konci 3. ročníku za mnou přišel Josef Gajdůšek, jestli si může vybrat jako svůj maturitní projekt téma, které možná tak úplně nedopadne. Jelikož dělal již od prváku na různých vlastních projektech, z nichž doslova každý by byl zcela regulérní maturitní prací, svolil jsem. Pepa si chtěl vyzkoušet, jestli by zvládl vytvořit pasivní radiolokátor.
Pasivní radiolokátor funguje na principu tzv. multilaterace (v prostoru několika desítek kilometrů jsou rozmístěny 3 přijímače, které z časového posunu, kdy na jednotlivé přijímače dorazí signál z letadla, dokáží vypočítat jeho polohu). Jelikož byl Pepa výborný také v elektronice, rozhodl se postavit i vlastní přijímací stanice a naprogramovat celý software.
Teoreticky by mělo vše fungovat na jedničku, ale díky maličkým nepřesnostem, které se postupně násobily, by Pepův radiolokátor detekoval nanejvýš hodně ale opravdu hodně velikou vesmírnou loď mimozemšťanů. I když projekt skončil neúspěchem, Pepa se na něm opět neskutečně naučil.
Jako bonus psal celou svoji maturitní práci v angličtině.
