Obor Gymnázium 79-41-K/41 - srovnání s oborem Informační technologie 18-20-M/01

Gymnázium vs. Informační technologie

Informační technologie nebo raději gymnázium? Tak tuhle otázku sám řeším už 20 let a když si na ni sám sobě snažím dát co nejpoctivější odpověď, tak ji prostě stále nemám. Dokonce jsem za těch 20 let už i několikrát přeběhl z jedné strany barikády na druhou a pak zase zpět. Většinou to mám tak 60:40 (v obzvlášť jasnozřivých chvílích 70:30) a pak se mi to zase obrátí.

Zjevné argumenty

„Kladné body“ pro gymnázium

Pokud mne baví tak nějak vše, zajímá mne historie, biologie a fyzika, nevím, čemu se vlastně chci věnovat a baví mne se učit, tak gymnázium je jednoznačně správná volba. Nezavře mi žádné dveře a budu mít další 4 roky na to, abych se pro nějaký směr nadchl a ten si později zvolil.

Vždycky je ale něco za něco. Tím, že si budu chtít nechat otevřené opravdu všechny dveře, tak se prostě budu muset také učit opravdu všechno. Budou se mnou studovat budoucí přírodovědci, doktoři, historici, ekonomové i jaderní fyzici a tomu je přizpůsobená i výuka. Gymnázium řeší zaměření v posledních dvou ročnících volitelnými aktivitami (cca 16 hodin z celkových 132). Tzn. výuka budoucí lékařky a budoucího jaderného fyzika je v 88% shodná a liší se pouze ve 12%. (To nemusí být v zásadě špatně. Na základní škole se také všichni učí dohromady to stejné. Jde pouze o to, zda s profilací pořádně začít v 19ti letech nebo už dříve.)

Předpis státu (RVP) >

Srovnání oborů 4leté gymnázium vs. Informační technologie

Toto předepisuje stát a „přes to zkrátka nejede vlak“. Každá škola musí vyučovat obory v rámci studia v těchto hodinových dotacích a jednotlivé školy se liší tím, na které předměty využijí disponibilní hodiny (první řádek v tabulce).

	Informační technologie (18-20-M/01)	RVP: Gymnázium (79-41-K/41)
Disponibilní hodiny	39	26
Informační technologie	35	4
Matematika	12	10
Cizí jazyky	10 (povinně 1 cizí jazyk)	12+12 (dělí se povinně mezi 2 cizí jazyky)
Přírodovědné vzdělání (Fy, Ch, Bi, Eko)	6	36
Společenskovědní vzdělání (On, Dj,...)	5
Umění a kultura (Hv, Vv,...)	-	4
Volitelné aktivity	-	8

Srovnání oborů 4leté gymnázium vs. Informační technologie - učební plán (týdenní hodinová dotace za celou dobu studia)

Srovnání učebních plánů školy DELTA a dvou největších pardubických gymnázií.

Za tuto univerzálnost ale získám všeobecný přehled. Někomu se může zdát, že je to jenom prázdný pojem a odbýt ho: „a kdy ses naposledy bavil s kamarády o dílech Boženy Němcové nebo husitských bitvách?“, ale ono to do sebe něco má. Z nejstaršího synátora (absolventa gymnázia a nyní studenta Vysoké školy ekonomické), nedávno vypadlo: „Tati, a víš že se alkohol metabolizuje zpátky na cukr a aceton? Takže když chceš zhubnout a dáš si panáka, je to asi takový, jako bys baštil cukr po lžičkách a zapíjel to ředidlem.“ (Rovnou píšu, že to tak přesně není, hledal jsem si to na wikipedii, ale aspoň něco mu v té hlavě zůstalo.) Zkrátka v absolventech gymnázia je spousta takových semínek vědomostí, která čekají na svou příležitost, aby mohla vyklíčit a rozvinout se. Pokud se pustí do něčeho nového, mají na co navazovat. Tak nějak pocitově tuším, že je to asi hodně dobře. Tohle absolventi oboru Informační technologie nemají.

Další vlastností gymnazistů je, že v každém tom oboru to jsou opravdu pouze semínka. Oni vlastně nic neumí pořádně a bez dalšího studia jsou na jakékoliv kvalifikované místo vlastně nepoužitelní.

Tohle je na první pohled průšvih a absolvent gymnázia, který úspěšně nedokončí další studium na VŠ, má prostě v začátcích kariéry problém. On se obvykle časem prosadí. Ale ne kvůli absolvování studia na gymnáziu, ale kvůli své přirozené inteligenci, která mu pomohla se na gymnázium dostat. Kdyby takový člověk studoval SOŠ se zaměřením na IT, měl by svou kariérní cestu mnohem lehčí a pravděpodobně i úspěšnější.

Na druhý pohled však pocit, že po gymplu vlastně nic neumím, může být i výhoda. Je to poměrně silná dodatečná motivace při studiu náročné vysoké školy. Pokud si zvolím opravdu těžkou vysokou školu (MatFyz nebo ČVUT FIT), tak je to náraz úplně pro každého. A někdy vědomí, že mohu jít kdykoliv pracovat za vyšší mzdu, než mají moji rodiče, nepomáhá úspěšnému složení zkoušek. To je případ absolventů oboru Informační technologie, gympláci prostě musí vydržet.

„Kladné body“ pro Informační technologie

Pokud jsem chytrý, nemusím se učit a stejně mám dobré známky, učení mne v podstatě nebaví a naopak počítače mne baví hodně a chodím například na kroužek programování, tak mne to IT asi bude prostě živit (i vzhledem k atraktivitě a budoucnosti oboru). Nezaměňujte, prosím, „baví mne počítače“ a „pořád pařím počítačové hry, ale programovat jsem nikdy nezkoušel“!

V tu chvíli nedává moc smysl, proč se dál učit 4 roky chemické reakce, historické bitvy a typy krystalických mřížek kamenů a raději se neučit jak „vyprat“ komunikaci při DDoS útoku, jak naprogramovat mobilní aplikaci nebo jak pomocí AI zpracovávat videosignál.

V předchozím odstavci úmyslně píši „učení mne v podstatě nebaví“. U těchto dětí je totiž větší riziko, že ani na těžkých vysokých školách nebudou schopni přepnout do módu „fakt se musím učit“ a tu výšku neudělají. V tomhle mají studenti Informačních technologií obrovskou výhodu, že seženou v podstatě okamžitě špičkově placené zaměstnání. 

Za mne je SOŠ zaměřená na informační technologie bezpečnější cesta, byť bez „semínek vědění“ z ostatních oborů.

Vyvrácené mýty (alespoň pro mne)

• Na gymnáziu vás naučí se učit. - Tohle je podle mne dáno pouze osobní charakteristikou každého studenta. Pokud je student dostatečně chytrý a dostatečně rezistentní vůči pedagogickým snahám, tak zvládne prolézat i gymnáziem bez naučení se učit. (Mohu doložit příkladem nejstaršího syna.)
• Gymnazisté mají lepší uplatnění v praxi. - Tohle tvrzení vychází ze statistik průměrů gymnázií za celou republiku a obecně SOŠek za celou republiku. Bohužel daleko spíše takovým „měřením“ zjišťujeme, že studijně kvalitnější studenti (dostali se na gymnázia) mají lepší uplatnění v praxi, než skutečný vliv výuky na gymnáziích na další uplatnění absolventů. Pravdivou odpověď, zda konkrétní student bude mít lepší uplatnění z té nebo oné školy, nám tyto statistiky neřeknou ani náhodou.
• Absolventi SOŠek mají na VŠ problémy s matematikou (narozdíl od gymnazistů). - Toto je trošku podobné předchozímu tvrzení - opět jsou jakékoliv výsledky přehlušené rozdíly už na vstupu na konkrétní typ škol. Další vliv pak má samozřejmě počet hodin výuky matematiky (a její kvalita) v rámci studia. Pokud však budou studenti na vstupu stejní a počet hodin také, neměl by se lišit ani výstup.
• Gymnazisté si odbornost rychle a snadno doženou. - Jo a ne. Tohle mám od našich absolventů, kteří vystudovali ČVUT FIT: „No ono to jde na FITu strašně rychle. To, co jsme na DELTě studovali třeba rok, tak tady mají za jednu přednášku. My jsme měli výhodu, že se nám to všechno pospojovalo a v těch hlavách to zůstalo. Gympláci se prostě naučili na zkoušku a pak to zapomněli. Takhle zvládli třeba dojít i do 3. semestru, ale pak už byli někteří definitivně ztracení, protože v IT prostě všechno souvisí se vším.“
• Z IT SOŠ už mohou jít opět pouze na IT VŠ. - Jasně, naši absolventi v naprosté většině pokračují v IT i na vysokých školách. (Ono obvykle není moc důvod, proč to měnit.) Ale poměrně dost absolventů DELTY pokračuje například na VŠE v Praze (obvykle Fakulta informatiky a statistiky). Letos trošku extrém byla Bioinformatika na ČVUT Fakultě elektrotechniky, kdy se klučina musel naučit latinsky všechny svaly v lidském těle. Ale prý vlastně pohoda. :-) Takže ano, chodí hlavně na IT, ale občas pokračují i jinde.

Srovnání výsledků státních maturit z angličtiny a matematiky (průměrný percentil)

Následující tabulky ukazují tzv. průměrný percentil. Ten říká, jaké % maturantů v ČR dopadlo hůře než průměrný maturant z dané skupiny.

*) Existují statistiky pouze pro lycea jako skupinu (tzn. jsou zde zahrnuta jak technická lycea tak i přírodovědná, ekonomická, zdravotnická a další). Samostatně pro technická lycea statistiky nejsou k dispozici.

Názor absolventa

Tohle je odpověď Vládi Votavy na otázku: „Doženou někdy gympláci DELŤáky?“ Vláďa teď pokračuje ve 4. ročníku na ČVUT Fakultě informačních technologií a u nás vede kroužek umělé inteligence a podílí se na výuce v talentovém programu DELTA TopGun.

„Na FITu se už studují fakt ty nejtěžší z nejtěžších věcí, které se v informatice vůbec studovat dají. Takže KDOKOLIV to vystuduje, tak bude na podobné úrovni, ať už přišel ODKUDKOLIV. Nejdůležitější je tu výšku udělat.“ 

Pak z něj ale vypadlo:

„Absolvování DELTY zvyšuje ‚šance na přežití‘. DELŤáci mají zažité základy a nedělá jim problém se naučit témata, která o proti učivu na SŠ přibyla. Absolventi gymnázií to všechno vidí poprvé. Mají toho mnohem víc, co se musí naučit a hlavně vstřebat. Jedna věc je se něco našprtat, abych to zopakoval u zkoušky, ale druhá věc je tomu opravdu porozumět. Předměty na sebe navazují, oni třeba složí tu první zkoušku, ale vyletí v navazujícím předmětu, protože to nemají tak zažité.“

„...Většina předmětů, co jsou na VŠ, se na DELTĚ v nějakém předmětu probírá (sítě, databáze, programování, linux, algoritmizace). V tomhle si myslím, že má DELTA obrovskou výhodu...“

„...Díky tomu, že mě to šlo, jsem mohl věnovat víc času práci, zapisovat si víc předmětů, studovat něco navíc. (Ale to může i student z gymplu, když to bude talent.)...“

„...Gympláci mají také daleko menší představu, co znamená studium IT na FITu a po prvním semestru vlastně zjistí, že tohle dělat nechtějí. Tohle se ale stalo i třeba premiantům z DELTY (i když v menší míře), kdy zjistili, že nechtějí být tím ‚hard-core informatikem‘a chtějí jít třeba raději programovat do praxe front-end....“

„...Na VŠ už je potřeba mít občas i něco opravdu našprtanýho. Takže já osobně jsem se musel naučit se učit. Dva předměty jsem napoprvé neudělal, protože jsem nebyl schopný si sednout na zadek a prostě 3 hodiny počítat 100 příkladů z matematiky. (A to jsem s radostí trávil i 10+ hodin nad úlohou z programování, protože to mě bavilo. Matika ne.) To jsem se naučil až na druhý pokus, protože mi došlo, že jinudy cesta nevede...

Pořád jsem ale dopadl líp než mojí spolužáci ze ZŠ, co šli na gympl, protože oni měli opravdu velkou mezeru v tom informatickém rozhledu.“

Vláďa také hodně chválil příležitost si na DELTě vyzkoušet maturitní projekt. Prý mu to hodně pomohlo v sebekázni - dotahování věcí do konce, práci s termíny a i v bakalářské práci.