Stáže PwC Slovensko 2022

Zhodnocení stáží Country Managing Partnerem PwC Slovensko Věrou Vytvarovou

A jak vlastně stáže probíhaly?

Je až neuvěřitelné (úžasné, ale i děsivé), jak rychle kluci zapadli do práce v korporátu. Pracovali obvykle od 9 do 17, občas  něco dodělávali až do noci, finišovali před termíny prezentací, … Ráno před prací si šel někdo zaběhat, večer do posilovny nebo zkrátka do města. O víkendech třeba výlet na kolečkových bruslích, na kole… Nakupovali si, prali, žehlili… Zkrátka žili. Tohle, že jsou ti naši studenti ze školních lavic??? Tak to teda klobouk dolů – byli neuvěřitelně zodpovědní, samostatní a skvělí.

Všichni kluci pracovali pro PwC - největší poradenskou firmu na Slovensku (a jednu z největších poradenských a auditorských firem na světě), v jedné velké administrativní budově v centru Bratislavy. Pracovali v různých týmech max. 4členných na různých projektech. Úžasné je, že pro PwC je práce s hodně mladými lidmi jejich naprosto neodmyslitelnou a přirozenou součástí a zkrátka to umí. Minulý rok nabírali přes 260 nových zaměstnanců z toho 84 % ve věku do 30ti let.

Kluci byli úkolováni, termínováni, průběžně odevzdávali svoji práci. Komunikačním jazykem byla převážně angličtina, protože pracovali v mezinárodních týmech. Programovali ve větších kancelářích společně s pracovníky PwC a když něco nevěděli, tak se jich mohli kdykoliv na cokoliv zeptat. Samozřejmostí byl opravdu perfektní servis. V PwC je zkrátka všechno kvalitní, počínaje lidmi, pracovními procesy, kancelářskými prostory až po kávu snů zdarma (drink what you can). ?

Od všech!!! šéfů týmů jsme dostávali možná až překvapivě pozitivní zpětnou vazbu, že jsou se všemi!!! našimi studenty opravdu hodně spokojeni a všichni byli překvapeni, jak můžou být středoškoláci vlastně už kvalitní. I pro PwC to bylo poměrně zásadní a překvapivé poznání. První nabídka pokračování spolupráce po praxích se objevila již druhý den a další se připojily následující týden. Pro některé studenty spolupráce s PwC po měsíci nezkončila. ?

PwC připravovala studentům i zábavu po práci. Vzali nás na prohlídku historického centra Bratislavy a Bratislavského hradu, zorganizovali pro nás paintball, jumping event, bowling, wakeboarding na Zlatých Pieskách, zkrátka se o nás starali. Je to jen další proces, který mají skvěle zvládnutý v rámci péče o zaměstnance.

V PwC mají zkrátka na vše někoho, který se o tyto věci stará a umí je.

Musím říct, že toto byly o světelné roky nejlepší a nejprofesionálnější praxe, jaké jsem kdy zažil.

Jak jsme přišli na Slovensko?

Ke stážím v PwC Slovensko jsme se dostali vlastně náhodou. Původně jsme měli jet do Irska už před dvěma lety, ale to nám zrušil covid. Hledali jsme náhradní řešení a v prosinci 2021 jsme udělali takové výběrové řízení s pěti agenturami z různých zemí. Zvítězilo Řecko. Jenže po 3 měsících dohadování podrobností už vlastně nic z původní nabídky neplatilo, žádná smlouva nebyla podepsána, jenom jsem byl pořád ujišťován, že to bude v pohodě a že si všichni odnesou „nezapomenutelný zážitek“. Myslím, že jsem občas docela „kaskadér“, ale zaplatit letenku, zálohu agentuře, přivézt do Řecka 22 studentů a zjistit, že nic z domluveného neplatí, nefunguje a nemám šanci s tím cokoliv udělat, tak na to jsem odvahu nenašel. Takže jsme byli v půlce března opět na začátku a neměli jsme zajištěného nic.

Značně nervózní jsem začal obvolávat své známé z technologických firem (Unicorn, Foxconn, IBM, Microsoft, Oracle), zda by nás někdo nebyl schopný upíchnout v nějaké zahraniční pobočce. Marnost a beznaděj.

31.3. jsem napsal zoufalý e-mail své kamarádce ze studijí Věrce Vytvarové do PwC na Slovensko jestli by nevěděla o nějakých partnerech, kam bychom mohli kluky umístit. Odpověď?

„Jirko, to je úplná bomba. Myslím, že něco vymyslím. Dej mi pár hodin na několik telefonátů. Ozvu se zpět. Věrka“

Od té doby se vše rozběhlo jako po drátkách. Do PwC jsme poslali seznam studentů + co umí a co by ideálně chtěli dělat. Další odpověď byla tato:

„Jirko, zdravím Tě. Tak situace se studenty a jejich umisťováním: většinu lidí se podařilo napárovat v řádu minut přímo u nás... Příští týden bychom udělali on-line setkání, kde bychom domluvili podrobnosti... Věrka“

Přes týden proběhly on-line cally mezi studenty a jejich šéfy, popovídali si o technologiích, očekáváních,... a další týden bylo vše domluveno.

PwC-čko nám sehnalo naprosto luxusní ubytování (studentský 3hvězdičkový hotel, ubytování po dvou, 3 zastávky MHD od práce / půlhodinka pěšky, s výhledem na Bratislavský hrad, přímo na cyklostezce podle Dunaje - to celé pod 500€ za měsíc i se snídaní). Společné pračky a sušičky za pár peněz a 4 žehličky na patře - pro základní žití naprostá pohoda a za neskutečnou cenu. Myslím, že spousta absolventů bude od října na VŠ kolejích vzpomínat s nostalgií.

Díky skvělé ceně za ubytování a tomu, že jsme se obešli bez zprostředkující agentury, zbylo studentům přes 1200€ na měsíc na obědy, večeře a MHD. V Bratislavě si žili jako lordi.

Měl jsem trošičku hrůzu, že Věrku celá firma ukamenuje. PwC obecně patří mezi největší poradenské a auditorské firmy na světě a slovy klasika: „To je jiný sekáč, ten se nezakecá...“ Bále jsem se, že na ty naše miláčky tam nebude nikdo zvědavý, protože oni „řídí zeměkouli“. Přeci jenom vzít si do firmy 22 středoškoláků a chtít s nimi udělat softwarový projekt, to je velká výzva. Na druhou stranu vím, že ti naši borci jsou v tom středoškolském IT naprostá špička a spousta z nich má už zkušenosti i z větších projektů. Tajně jsem tedy doufal, že zkrátka překvapíme. :-) - A povedlo se.

„Veselé historky“ z pobytu

Samozřejmě, že vás nemohu připravit o veselé historky. Tak tady je máte:

• Srážka studentů s pračkou/sušičkou:
  • Někteří nejdřív suší a pak perou – vždyť to vypadá úplně stejně. Viděli jste někdy vysušenou gelovou prací tabletu? ?
  • Když pere více studentů dohromady: „Moje ponožka, tvoje ponožka, moje ponožka, tvoje ponožka, … - jak lízanej mariáš. „Sakra, čí je ta podprsenka?!?“
  • Všichni to zvládli – maminky mohou být na své syny hrdé.
• Srážka pana ředitele s pračkou/sušičkou: Usmívám se na pračku, pohlédnu jí hluboce do displeje, pohladím po boku a vlídně k ní promlouvám: „Miláčku, potřeboval bych na zítra čistou košili.“ A ono nic!!!
• Srážka pana ředitele se žehličkou: 1. košile – vždyť je to úplně v pohodě, ty ženský taky nadělají… 10. košile/23:15/2. pivo: „Nad Tatrou sa blýská hromy divo bijú“
• První výlet na kolečkových bruslích – ideální vzdálenost 40 km ?. Není nad to, když se 15ti letí mladí muži navzájem hecují. „To už dáme, přeci to kousek od hranic nevzdáme!” Chudák paní učitelka Votavová. Krásný terén, příroda, osvěžovny a koupání v přírodním jezírku, zkrátka všechno, jak má být. A to by přeci bylo, abychom do toho Maďarska nedojeli. ?
• První cesta v MHD - placení kartou - ne každá štěrbina musí být na karty, někdo si odváží na své kartě i razítko s datem a čase své první jízdy. ?
• Vařený ředitel ve vlastní šťávě – výlet s Michaelem na trojmezí Slovensko/Maďarsko/Rakousko:
  • Michael říkal, že jezdí v průměru 30 km/hod. Pan ředitel si myslel, že si Michael vymýšlí.
  • Pan ředitel říkal, že jezdí v průměru 15 km/hod. Michalel si myslel, že si pan ředitel vymýšlí.
  • Tepovka pana ředitele po prvním kilometru byla asi 220, po 10ti kilometrech, kdy viděl rudě, mu vypnuly už i oči,
  • Michael byl hodný a pana ředitele povzbuzoval,
  • Michael byl hodný a na pana ředitele čekal,
  • Michael byl hodný a dovolil panu řediteli koupit si kofolu,
  • Michael byl hodný a pana ředitele i chválil: „Vy jste ale sportovec, to bylo ale skvělé kardio…“,
  • Michael byl. Michaela jsem zabil, šel jsem si dát acylpyrin pod jazyk a udal se na policii. Tímto pozdravuji jeho rodiče. (Školné samozřejmě vrátíme.)?
  • Kecám. Výlet to byl skvělý, ale Michael mne fakt pěkně protáhl. Má fyzičku jako kůň. ?
• Za čtvrťáky přijeli na výlet tři spolužáci (Maty, Honza a Kryštof). Šli si projít noční Bratislavu a pak u nich spali na pokoji. Zcela bez komentáře! ? Naštěstí ráno byli v práci všichni, kdo být měli.
• V Bratislavě vystoupily Red Hot Chili Peppers, někteří si to nenechali ujít.
• V neděli zařídil Saša pro studenty paintball. Všichni si jej krásně užili.

Tož, takhle jsme si tady žili.

P.S.: Sluší se napsat, že tuhle příležitost nám přinesl projekt Erasmus plus, který je financován Evropskou unií, za což mu opravdu velice děkujeme.