Bomba megapecka! - Tak nám Vítka Petržílka vzali na "Kameru" do Zlína

Vítek Petržílek byl přijat na "Kameru" do Zlína

V České republice jsou taková dvě filmová hnízda s tradicí ještě z dob socialismu: Filmové ateliéry Zlín a Filmové ateliéry Praha Barrandov. Oba ateliéry mají také svoji "přípravku": Praha má FAMU a Zlín FMK UTB. Zatímco by so o FAMU dalo říci, že je více umělecká, tak Zlín byl vždy více zaměřený na precizní technické zpracování. No a právě sem se dostal Vítek Petržílek.

Jak je těžké se dostat na "Kameru" do Zlína

Klasické umělecké školy mají jednu nepříjemnou vlastnost - je nechutně těžké se na ně dostat. Ono se na ně hlásí třeba jenom sto lidí (a ne tisíce, jako třeba na ČVUT FIT), jenže jich berou jenom 6.

Letos se na obor "Kamera" na FMK UTB hlásily vyšší desítky uchazečů. Abyste se vůbec mohli přihlásit, museli jste k přihlášce doložit: krátký film, fotoscénář, výtvarnou kolekci 10 fotografií a filmový autoportrét. Formální kontrola požadavků očesala uchazeče na 40. V prvním kole porota vyřadila vždy 3 ze 4, takže do druhého jich postoupilo už pouze 11. Ty čekal test z všeobecného přehledu z umění a filmu, 24 hodin fotografování, analýza a rozbory filmových ukázek a na závěr ústní pohovory. Druhé kolo zabralo 3 dny a polovinu uchazečů vyřadilo. Po dvou týdnech přišly výsledky a Vítek skončil druhý.

Vítek se na přijímačky připravoval od 2. ročníku. Myslím, že za nějaký ten rok můžeme začít číst pořádně titulky filmů. Třeba tam už brzo najdeme "Kamera: Vít Petržílek".

Průběh přijímaček očima Vítka Petržílka

Už na konci druhého ročníku jsem začal hledat informace a konzultovat s učiteli grafiky kam po maturitě.

Statistiky mi bohužel potvrdily, že v současnosti je nejtěžší dostat se nejenom na práva, medicínu ale bohužel také na umělecké obory, mezi které patřil i můj vysněný obor "Kamera".  Vybral jsem si dvě školy, FMK UTB Zlín a soukromou školu FAMO Písek. Věděl jsem, že kvalita výuky je srovnatelná s filmařským Olympem FAMU Praha, kam se někteří uchazeči hlásí i klidně desetkrát.

Na začátku třetího ročníku jsem se jel podívat do Zlína na den otevřených dveří. Chtěl jsem získat co nejvíce informací, co přesně se očekává od uchazečů na obor Kamera a případně získat konzultace stran domácích prací na 1. kolo přijímaček. Získal jsem na katedře kontakt na jednoho studenta z doktorandského studia, který mi dal velmi cenné připomínky a rady k mým pracím ještě před odevzdáním. V prvním kole museli studenti povinně odevzdat krátký film, fotoscénář, výtvarnou kolekci 10ti libovolných fotografií a filmový autoportrét. Na pracích jsem postupně pracoval více než rok.

Měl jsem ohromnou radost, když jsem se 10. ledna v pátek dozvěděl, že jsem postoupil do druhého kola přijímacího řízení. Do prvního kola se po formální kontrole dodržení obsahu prací dostalo čtyřicet lidí a do druhého kola prošlo jedenáct lidí. Sehnal jsem si ubytování, vzal s sebou tátu, přítelkyni a v úterý vyrazil do Zlína. Přijímačky začínaly ve středu, proto jsem vyrazil o den dříve, abych obhlédl terén.

První den ráno byl test z všeobecného přehledu v umění a filmu. Byl jsem ve značné nevýhodě oproti ostatním uchazečům, kteří byli většinou z uměleckých škol, kde se toto učí pravidelně od prvního ročníku. Konzultoval jsem s učiteli na DELTě vhodnou literaturu a sám jsem se po večerech intenzivně na test připravoval. Celkově jsem z testu získal 17 bodů z 20.

Ihned po testech následoval praktický úkol z tvůrčí kreativity. Jednalo se o poměrně velké množství fotografií různých stylů. Na všechny tyto úkoly jsme měli 24 hodin.

Poznamenal jsem si podrobně kompletní zadání a šel na hotel, kde jsem si sednul a sepisoval nápady. Chtělo to opravdu důkladné plánování, jelikož v 16:00 už byla tma. Po hodině jsem měl přibližný plán, šel jsem si sednout do restaurace dal si pořádné jídlo a vyrazil na cestu.

V tu chvíli začalo sněžit, v kombinaci s mrazem celý den to bylo opravdu náročné. Po celou dobu mi padal sníh na foťák a objektiv kde postupně roztával. Fotit venku v tomto ročním období a takovém počasí (a časovém stresu), to byla výzva. Bloudil jsem městem a hledal zajímavé vizuální dominanty. Naštěstí o ně ve Zlíně není nouze. Charakteristická baťovská architektura v kontrastu s moderní současnou poskytovaly dostatek inspirace. Měl jsem pouze pár hodin světla a na zbytek fotografií už jenom noc. Přibližně ve 22:00 jsem dofotil, šel fotky protřídit, upravit a o půlnoci jsem mohl jít spát.

Druhý den po 24 hodinách jsme práce odevzdali. Setkal jsem s ostatními uchazeči a probrali zážitky z pořizování prací. A bylo vidět, že konkurence je opravdu velká. Odpoledne následovala analýza a rozbory filmových ukázek.

Třetí den dopoledne proběhly ústní pohovory a závěr přijímaček.

Tyto dny byly jedny z nejnáročnějších, už jen samotných 24h na všechny kreativní úkoly, práce v zimě a sněhu. Takhle náročné focení jsem ještě nezažil. Ze Zlína jsem odjížděl se smíšenými pocity a vůbec jsem nevěděl co si mám myslet. Přijímačky a počty přijímaných lidí byly velmi podobné jako na FAMU.

O dva týdny později dorazila neuvěřitelně skvělá zpráva, byl jsem přijat! V celkovém pořadí jsem se umístil na 2. místě z jedenácti uchazečů. Dohromady nás bylo do ročníku na obor Kamera přijato 6 lidí.