Adapťák 2021
14. 9. 2021
Podívejte se, jak jsme si užili letos adaptační kurz ve Zbraslavicích.
Adapťák 2021
Třídní obou letošních prvních ročníků jsou paní učitelky a stejně tak i tělocvikářka. Tak jsem na letošní adapťák jel dělat „mužský element“ já sám. Kvůli jiným povinnostem jsem mohl dorazit až ve středu navečer, ale o to víc jsem se těšil. Poslední dobu mne adapťáky nějak míjely.
Dorazil jsem akorát chvilku před noční hrou. Ta probíhala v týmech po chatkách a byla zaměřená na spolupráci. Já byl u stanoviště s desíti kartičkami s různými čísly, vzorci, letopočty a rovnicemi. Ve čtyřčlenné skupině si vše měli zapamatovat, doběhnout zpět a tam vše znovu zopakovat.
Odnesl jsem si tři zážitky:
- U nás na škole existují lidi, kteří si během minuty dokáží zapamatovat tři 5-ti ciferná čísla, která nemají žádný význam (kupodivu děvče hraje šachy a má ELO přes 1800!!!)
- Existuje jednoduchá pomůcka, jak si zapamatovat znaky římských číslic. Ivan Vede Xénii Lesní Cestou Do Města. Pak není problém dát dokupy třeba tento letopočet: MMDXIV.
- A poslední mě dost pobavil: Co je E=mc2? – No přeci Mozartova rovnice relativity… ?
Indicie do noční hry
Den druhý
Paintball nebo painball?
Dopoledne jsme si chtěli hlavně zahrát paintball. Jelikož ale mohly hrát proti sobě maximálně dva 7-členné týmy, bylo nutné rozdělit studenty do 4 skupin a vymyslet jim 3 další stanoviště (padleboard, fotbal, volejbal). Coby jaderný fyzik jsem byl složitým výpočtem velikosti skupin (47/4) pověřen já. Měl jsem nějaký slabší den, protože se mi to podařilo až napočtvrté (no přijímačky k nám na školu bych dnes asi neudělal). Hned v první skupince zbylo jedno místečko, tak jsem si šel také zastřílet. Každopádně než jsem si vůbec stihl poprvé vystřelit, dostal jsem 4 do žeber. Sice jsem už po první ráně křičel: „mrtvej“, ale podle hesla „dobrej ředitel, mrtvej ředitel“ jsem pro jistotu koupil ještě další tři. Musím říct, že se hra sice jmenuje paintball (paint=malovat), ale v tu chvíli jsem ji přejmenoval na painball (pain=bolest) ?. A to někteří odvážlivci hráli jenom v kraťasech…
Než se vystřídaly všechny 4 skupiny, byl čas k obědu.
Fotbálek
Cestou z oběda jsem potkal kluky, jak hrají fotbal. 2 na 3, to je přeci nespravedlnost… „Pane řediteli, pojďte si také zahrát…“. Oběd neoběd, nemohl jsem je v tom nechat. Upozorňuji, že jsem na obě nohy opravdu hodně levý. Měl jsem ale štěstí a oba mí spoluhráči byli hodně dobří, takže jsme vyhráli na celé čáře. Jaké blaho ?.
Odpoledne: Kolíčkovaná
Odpoledne jsme již chtěli pojmout trošku odpočinkově a věnovali jsme jej procházce do Zbraslavic. Ale přeci nepůjdeme jenom tak… Paní učitelka nám dala každému kolíček, který jsme museli mít na viditelném místě a měli jsme si je navzájem nenápadně krást. Jenže ajťáci jsou strašně kreativní národ, takže si třeba připnuli kolíček na tkaničky od bot. No a ukradněte při chůzi někomu kolíček z boty tak, aby si toho nevšiml. Když jsme však hru otočili a účelem se stalo naopak někomu svůj kolíček nenápadně někam přicvaknout, začaly se dít věci. Najednou si každý s každým povídal, všichni se poplácávali po ramenou a i zástup studentů se proklatě zkrátil – tak, aby každý dosáhl na lem trička kamaráda před sebou. ? Člověk si musel pořád hlídat záda a rukávy, aby mu tam nějaký ten kolíček nepřistál. A učitelé byli velice lukrativní cíle.
A takhle kolíčkovaná skončila
Nálet... (Když byla Povodeň a my jsme všichni naskákali na ploty, sousedé z nás museli mít velikou radost. :-) )
Ve Zbraslavicích na základech tvrze
Bylo strašně příjemné, že se všichni ochotně zapojovali do všemožných „pakáren“, které nás zrovna napadly a nikdo neříkal: „To je trapný…“
3 večerní překvapení
Večer jsme měli připravený táboráček a čekaly mne další 3 zážitky:
- Na naší škole existují lidé, kteří jsou schopni v 15-ti letech při spatření krásné hvězdné oblohy z fleku vystřihnout profesionální astronomickou přednášku,
- Na naší škole je v prvním ročníku snad 5 kytaristů a jeden klavírista, který dokáže podle sluchu poznat, že „tam“ patří akord Asus2 (je to klasické Ami ale místo C se pustí ukazovák a hraje se H)
- Na naší škole existuje 4 členný tým, který dokáže z deseti špejlí a pytlíku marshmallows postavit věž přes 1,2m vysokou. (je to klasická team-buildingová hra, která se hraje v profesionálních projektových týmech a 1,2m je extrémně dobrý výsledek).
Rozmohlo se nám tady takové slovíčko…
Nedá mi to, abych si nepovzdechl, jak stárnu. Za mého mládí, když jsem se bavil s krásnými dívkami, tak se usmívaly, což mi přišlo vždy půvabné. Na adapťáku krásné dívky říkaly za každou větou „LoL“ (pro neznalce Lot of Laugh) – což je v podstatě to samé, ale mě to z neznámého důvodu vytáčelo. ? Jak říkám, stárnu.
Den třetí
Přetahovaná, obři, čarodějové a trpaslíci a volejbálek
Poslední den jsme měli k dispozici už jenom dopoledne. Po snídani jsme vyklidili chatky a čas do oběda jsme si krátili vtipnými hrami. Největší "magořina" byla hra na obry, trpaslíky a čaroděje. (Obr zašlápne trpaslíka, čaroděj začaruje obra a trpaslík zlikviduje čaroděje.) Pravidla si najděte sami. :-) Zahráli jsme si také přetahovanou a ve finále, kdo ještě stále neměl dost, tak si dal plážový volejbal.
Milí prváci, díky moc, že jsem mohl být s vámi na adapťáku. Byl to pro mne hodně příjemně strávený čas. Už se těším na váš lyžák.
LoL/? (podle toho, čemu dáváte přednost).
